Jdi na obsah Jdi na menu
 

fotka-s-perem.jpg

Narodila jsem se 26. května 1983 v Bohumíně a  vyrůstala v Orlové. Na život v regionu "razovitem" jsem ovšem coby dítě moc ráznosti nepředvedla. Nikdy jsem prý neplakala, ničeho se nedožadovala, nikomu neodporovala. Kam jste mě postavili (později také posadili s knížkou), tam jste mě také našli. Moji rodiče (s mým laskavým svolením) dodnes na oslavách baví všechny přítomné hosty například historkou, kterak se před naším barákem na Den dětí opékaly párky, oni mě postavili do fronty, a když se vrátili, jiné děti už opékaly druhý párek, zatímco já stále čekala na konci řady na svůj první. Myslím, že se tomu říká neprůbojná. Naštěstí mám o rok starší sestru, která byla průbojná až moc, a tak nade mnou už v dětství držela ochrannou ruku. Díky ní jsem život na sídlišti, mezi drsnými panelákovými týpky, přežila bez újmy, a dokonce – to je mi dodnes záhadou – aniž bych si kdy, v partě neustále shánějící kusovky, potáhla z cigarety.

Tehdy jsem se také začala drát životem vpřed. Zřejmě to byl závodní tanec, co ze mě učinilo zbrusu novou, hyperaktivní osobu. Soutěživý typ. A tak se stalo, že jsem uspěla i v jakési slohové olympiádě, načež jsem pod vlivem uznalého pokyvování hlav učitelek pojala podezření, že by ze mě jednou mohla vyrůst novinářka nebo spisovatelka.

Po studiu na orlovském gymnáziu jsem studovala na Masarykově univerzitě v Brně a téměř každý víkend poctivě jezdila domů. Raději jsem si šetřila peníze na jízdenku, než bych šla s kamarády na diskotéku nebo na pár piv. Rodina je pro mě nade vše. Za 35 let jsem nestrávila Vánoce jinak než s mými nejbližšími. V Orlové, samozřejmě.

Když jsem studovala filosofii, kdekdo mě častoval obligátním dotazem, co ze mě tedy jako bude. Novinářka, odpovídala jsem bez váhání. A taky že byla. Politická. Pracovala jsem v ČTK, na TV Nova, TV Prima i v ČT. Jelikož mí nadřízení mívali pocit, že bych toho mohla dělat víc, na Nově jsem taky moderovala ranní zpravodajství pořadu Snídaně s Novou a na Primě politickou diskuzi Partie. Tu jsem si nejspíš vysloužila tím, že na mě Miloš Zeman během prezidentské volby udělal aligátora. V ČT jsem pak připravovala reportáže do publicistického pořadu 168 hodin. Dodnes se mi po těch pátečních nocích strávených nad klávesnicí, se dvěma Redbully, bagetou a sáčkem chipsů z automatu trochu stýská.

Leč tenkrát mě zlákala prezidentská kampaň. Během ní, 2017/2018, jsem zastávala funkci tiskové mluvčí kandidáta Jiřího Drahoše.

V současnosti mluvím za Zoo Praha.

Jelikož krom mluvení potřebuji i psát, napsala jsem román Žárlivka. A ano, žárlím. Hodně. Bohužel ale ne dost na to, aby mohl být příběh z této knihy můj…